Ministryně zemědělství Barbara Otte-Kinast se ve Wilstedtu seznamuje s udržitelnými systémy hnojení šetrnými ke klimatu
07.2020
V případě přetištění žádáme o výtisk
Vydavatel: 3N Kompetenzzentrum Niedersachsen Netzwerk Nachwachsende Rohstoffe und Bioökonomie e.V.
Kompaniestraße 1, 49757 Werlte, Německo, <Tato e-mailová adresa je chráněna proti spamovacím robotům. Pro její zobrazení musíte mít v prohlížeči aktivovaný JavaScript.>
Werlte, 22. 7. 2020, odpovědná osoba dr. Rottmann-Meyer
V případě přetištění žádáme o výtisk
Vydavatel: 3N Kompetenzzentrum Niedersachsen Netzwerk Nachwachsende Rohstoffe und Bioökonomie e.V.
Kompaniestraße 1, 49757 Werlte, Německo, <Tato e-mailová adresa je chráněna proti spamovacím robotům. Pro její zobrazení musíte mít v prohlížeči aktivovaný JavaScript.>
Werlte, 22. 7. 2020, odpovědná osoba dr. Rottmann-Meyer
© 3N e.V. Hans Unterfrauner vysvětluje systém hnojení AKRA (zleva): ministryně Barbara Otte-Kinast, Hans Unterfrauner (Bodeninstitut Wien), Ulrike Jungemann (okres Rotenburg (Wümme))
Cílem dolnosaské ministryně zemědělství Barbary Otte-Kinast byly praktické pokusy v terénu v závodě zemědělce Hermanna Cordese ve Wilstedtu v okrese Rotenburg (Wümme). Už dva roky se zde testují udržitelné systémy hnojení šetrné ke klimatu v rámci víceletého střídání plodin. Cílem je dlouhodobé testování variant hnojení, které zvyšují využití organických hnojiv a podporují život v půdě.
Dolnosaská ministryně zemědělství Barbara Otte-Kinast: „Praktické pokusy v terénu ukazují, jak mohou zemědělské podniky splnit vysoké nároky na hospodaření šetrné k podzemní vodě. Důležitým nástrojem v tomto ohledu je testování nových metod hnojení. Zde se ukazuje, jakým směrem se může zemědělství rozvíjet, aby čelilo narůstajícím klimatickým změnám.“
„Nejen na pokusné ploše, ale s dobrým úspěchem i na dalších plochách našeho podniku v různých kulturách realizujeme systém hnojení s výrazně sníženým obsahem N. Tento systém vychází ze speciální analytiky půdy a prostřednictvím speciálních opatření podporuje život v půdě a tvorbu humusu,“ vysvětlil vedoucí podniku Hermann Cordes.
Holger Oest z okresní kanceláře Zemědělské komory Dolního Saska v Bremervörde, která převzala dohled nad pokusy, nejprve malé skupině odborníků představil pokusy s letošní pšenicí.
Testuje se systém hnojení AKRA z Rakouska. Po komplexní analýze půdy se pro výživu rostlin používají vybrané kombinace vápna a živin. Speciální kmeny bakterií naočkované do osiva nebo přidané na rostlinu zlepšují růst kořenů, zdraví rostlin a využití živin. Další srovnávaná varianta „LWK-Premium“ také počítá se speciálním přídavkem vápna. Testuje se také „úprava kejdy AgriMestMix“ z Nizozemska, které využívá speciální mikroorganismy k potlačení vyplavování živin nebo jejich uvolňování v plynném skupenství.
Na jaře 2019 byla ve Wilstedtu zahájena víceletá zkouška střídání plodin v rámci meziregionálního projektu EU „BIOCAS“. 3N Kompetenzzentrum Niedersachsen Netzwerk Nachwachsende Rohstoffe und Bioökonomie e.V. působí jako koordinátor projektu společně se Zemědělskou komorou Dolního Saska, okresem Rotenburg, zemědělci, poradci a firmami z regionu a Nizozemska. Výsledky nyní dvouleté zkoušky budou zveřejněny na podzim 2020.
„V prezentovaném pokusu v terénu jsou řešeny aktuální otázky zemědělců a představena řešení pro náš region. V tom je třeba pokračovat bez ohledu na délku trvání projektu,“ apeloval zemský rada Hermann Luttmann a poděkoval účastníkům projektu za jejich iniciativu.
Dolnosaská ministryně zemědělství Barbara Otte-Kinast: „Praktické pokusy v terénu ukazují, jak mohou zemědělské podniky splnit vysoké nároky na hospodaření šetrné k podzemní vodě. Důležitým nástrojem v tomto ohledu je testování nových metod hnojení. Zde se ukazuje, jakým směrem se může zemědělství rozvíjet, aby čelilo narůstajícím klimatickým změnám.“
„Nejen na pokusné ploše, ale s dobrým úspěchem i na dalších plochách našeho podniku v různých kulturách realizujeme systém hnojení s výrazně sníženým obsahem N. Tento systém vychází ze speciální analytiky půdy a prostřednictvím speciálních opatření podporuje život v půdě a tvorbu humusu,“ vysvětlil vedoucí podniku Hermann Cordes.
Holger Oest z okresní kanceláře Zemědělské komory Dolního Saska v Bremervörde, která převzala dohled nad pokusy, nejprve malé skupině odborníků představil pokusy s letošní pšenicí.
Testuje se systém hnojení AKRA z Rakouska. Po komplexní analýze půdy se pro výživu rostlin používají vybrané kombinace vápna a živin. Speciální kmeny bakterií naočkované do osiva nebo přidané na rostlinu zlepšují růst kořenů, zdraví rostlin a využití živin. Další srovnávaná varianta „LWK-Premium“ také počítá se speciálním přídavkem vápna. Testuje se také „úprava kejdy AgriMestMix“ z Nizozemska, které využívá speciální mikroorganismy k potlačení vyplavování živin nebo jejich uvolňování v plynném skupenství.
Na jaře 2019 byla ve Wilstedtu zahájena víceletá zkouška střídání plodin v rámci meziregionálního projektu EU „BIOCAS“. 3N Kompetenzzentrum Niedersachsen Netzwerk Nachwachsende Rohstoffe und Bioökonomie e.V. působí jako koordinátor projektu společně se Zemědělskou komorou Dolního Saska, okresem Rotenburg, zemědělci, poradci a firmami z regionu a Nizozemska. Výsledky nyní dvouleté zkoušky budou zveřejněny na podzim 2020.
„V prezentovaném pokusu v terénu jsou řešeny aktuální otázky zemědělců a představena řešení pro náš region. V tom je třeba pokračovat bez ohledu na délku trvání projektu,“ apeloval zemský rada Hermann Luttmann a poděkoval účastníkům projektu za jejich iniciativu.
Pozadí projektu
Aby se zabránilo možnému vyplavování dusičnanů, má se zlepšit používání a využívání organických hnojiv a omezit používání minerálních hnojiv. V okrese Rotenburg se už na mnoha místech používají účinné techniky aplikace, jako je přímé zapravení organické hmoty. Kromě toho je důležité zlepšovat půdu a podporovat tvorbu humusu v půdě, aby se podpořilo zadržování vody a růst kořenů. Dostupné živiny tak mohou být z půdy lépe absorbovány a při nedostatku vody, jako tomu bylo v letech 2018 a 2019, lze dosáhnout jistějších výnosů. V tomto společném projektu chtějí zemědělci a všichni zúčastnění partneři společně vypracovat systémy pěstování, aby byli lépe připraveni na budoucnost.
Strukturální změny v zemědělství s sebou přinesly obrovské proměny a výzvy. Zatímco v minulosti nebyly živiny v zemědělství dostatečně dostupné, dnes jsou v okrese Rotenburg (Wümme) a dalších regionech Dolního Saska vzhledem k rozvoji chovu zvířat a výroby bioplynu k dispozici v nadbytku. Kromě organických statkových hnojiv se pro některé kultury používají také minerální hnojiva. Pokud plodiny živiny plně neabsorbují, mohou se přesouvat do podzemních vod. Rostoucí změny klimatu navíc představují pro zemědělství nové výzvy v oblasti hospodaření s půdou (půdní a vodní eroze).
Zda jsou systémy hnojení na stanovištích v okrese Rotenburg přesvědčivé a zda přinášejí změny v růstu, mohou řadoví občané i lidé z oboru posoudit přímo na zkušební ploše. Upozorňuje na ni cedule ve Wilstedtu.
PI: Pokus v terénu Udržitelné systémy hnojení
Strukturální změny v zemědělství s sebou přinesly obrovské proměny a výzvy. Zatímco v minulosti nebyly živiny v zemědělství dostatečně dostupné, dnes jsou v okrese Rotenburg (Wümme) a dalších regionech Dolního Saska vzhledem k rozvoji chovu zvířat a výroby bioplynu k dispozici v nadbytku. Kromě organických statkových hnojiv se pro některé kultury používají také minerální hnojiva. Pokud plodiny živiny plně neabsorbují, mohou se přesouvat do podzemních vod. Rostoucí změny klimatu navíc představují pro zemědělství nové výzvy v oblasti hospodaření s půdou (půdní a vodní eroze).
Zda jsou systémy hnojení na stanovištích v okrese Rotenburg přesvědčivé a zda přinášejí změny v růstu, mohou řadoví občané i lidé z oboru posoudit přímo na zkušební ploše. Upozorňuje na ni cedule ve Wilstedtu.
PI: Pokus v terénu Udržitelné systémy hnojení